Hledáte dárek pro muže?
Cloud Strife postával před výlohou s luxusními hodinkami, a nešťastně prozkoumával jejich ceny. Ne, ne, ne. Navzdory tomu, že už se nějaký ten čas mohl pochlubit vlastním stálým příjmem, na tyto, a další podobné dárečky, ani zdaleka neměl. A ještě hodně dlouho mít ani nebude.
První Vánoce, na které se doopravdy těšil, a on neměl dárek pro svého nejlepšího přítele, který byl souhrou šťastných okolností také generálem. Sephiroth. Někdy se to generálování hodilo, ale zrovna teď… ne. Sephiroth si potrpěl na vkusné, drahé doplňky, a Clouda v jedné jeho naivní chvilce napadlo: „Koupím mu značkové hodinky!“ Bohužel, jediné hodinky, na které měl dostatek peněz, prodával culící se maloobchodníček z východu, a ty se nedaly nazvat luxusními snad ani v nejhlubším stádiu opilství.
Jenže, co teď? Cloud znal generála velice, velice dobře, proto věděl, že jeho modla po ničem netouží, má všeho dostatek a ještě něco navíc. Co proboha koupit takovému člověku?
V krizové situaci, kdy už si myslel, že bude muset nakoupit nějaký tuctový sprchový gel, kterých měl generál plnou koupelnu, ho udeřila do citlivých bubínků vtíravá melodie. Otočil se za tím zvukem, a zadíval se na obrovskou plazmovou televizi, která právě přehrávala jednu z vánočních reklam.
Co ještě, ještě pod stromeček? A vzápětí: Hledáte dárek pro muže? Takový, který pomůže?
A Cloud si vzpomněl na nedávný rozhovor, který se Sephem vedl, a který mohl rozhodně považovat za jeden z nejintimnějších.
Generál si stěžoval na problémy se svou mužnou chloubou, která v posledních měsících stávkovala. Sephirotha to trápilo tak moc, že si šel postěžovat i jednomu ze svých nejméně oblíbených lidí, profesoru Hojovi. A profesor Hojo, snad poprvé ve své kariéře, zklamal. Doporučil generálovi sexuální půst, zdravou stravu, dostatek čerstvého vzduchu, a vyhnal ho pryč.
„Hallelujah!“ zadrmolil Cloud šťastně, a běžel k nejbližší lékárně, odkud si slavnostně odnesl podlouhlý balíček v dárkovém balení. Už aby byl štědrý večer.
+++
U generála Sephirotha se 24. prosince v šest hodin večer sešli čtyři lidé. Sephiroth, Zack, Cloud a Sephova momentální přítelkyně Laura.
Společně uvařili rybu, kterou jedli samotnou jen s pár kousky narychlo rozmražené zeleniny, protože generál nějakým nedopatřením zapomněl, že si má objednat bramborový salát, poslouchali koledy, zpívali koledy, Zacka pak napadlo pouštět lodičky, což se setkalo se značným úspěchem, lití olova však už méně; rozjařený Zack tuto klasickou tradici poupravil ku obrazu svému, a namísto do vody chtěl lít rozžhavené olovo z okna. A nakonec šli ke stromečku, který generál zdobil včerejšího večera s Laurou.
„Krásný,“ nezapomněl pochválit Cloud a udělal si tak u Laury oko.
„Bude se rozbalovat!“ zapištěl Zack a vrhl se mezi hromadu balíčků. Rejdil mezi nimi jako rozparáděné kotě, a teprve až si rozbalil své dárky, rozdal ostatním ty jejich.
Cloud, který už měl před sebou rozestavěny dárky od všech zde sedících, netrpělivě sledoval Sephirotha, který právě obdivoval dárek od Laury.
„Sephovi, od Clouda,“ přečetl generál poslední jmenovku, a s úsměvem roztrhl obal.
„Velice originální, Strife, jen co je pravda,“ nedokázal si odepřít rýpanec Zack, který každé věnovaní zveršoval.
„Co to asi bude?“ usmívala se dobrosrdečně Laura a zvědavě nakukovala generálovi přes rameno.
Bylo ticho. A už docela dlouhou dobu. Jako první to nevydržel Zack. „Tak co tam je?“ vyzvídal a těkal pohledem mezi zaraženým generálem, a usmívajícím se Cloudem.
„No?“ zeptal se suveréně Cloud a Sephiroth konečně zvedl hlavu.
„Tys mi koupil…“ zachraptěl generál, a Cloud si ve své naivitě pomyslel, že je generál dojatý. Hlupáček.
„Máš radost?“ zeptal se Cloud, ale generálovým uším to znělo jako jasná provokace.
Zack se naklonil, aby na dárek lépe viděl, ale generál ho okamžitě schoval do svých velkých dlaní.
„Prášky?“ nechápal Zack a sedl si pohodlněji. „Jaký ty potřebuješ prášky? Ne snad na růst svalů, Sephe, že ne? Kdyby ti narostly ještě o trochu víc, neprošel bys dveřma…“
„Na růst svalů ne,“ zahihňala se pitomoučce Laura a sjela volnou rukou přes Sephův trup dolů k zapínání kalhot. „Nechceš si hned jeden zobnout?“
Zack se nervózně rozesmál, skrývajíc tak svoji nechápavost, Cloud mírně zčervenal nad Lauřiným chováním, a generál zrudnul vzteky.
„Všichni ven!“ zařval tak, že by to roztrhalo záclony, kdyby nějaké vlastnil. „Všichni, až na tebe!“ dodal, a ukázal prstem na Clouda.
Laura a Zack byli pryč do pěti sekund. Zůstalo po nich jen mrazivé ticho a rána od narychlo zabouchnutých dveří.
„Pěkně sis to nadrobil,“ hudral Sephiroth, který stál nad totálně rozhozeným Cloudem. Pak vyloupnul z platíčka prášky a vhodil si je do úst. „A co sis nadrobil, to si taky sníš!“ houknul, čapnul stále vykuleného Clouda za tričko, hodil si ho do náruče a rychlým krokem odešel do ložnice.
Obrázek se sice nijak extra k textu nehodí... ale není krásný? :D
O vaše komentáře stojím, ne že ne.
Psaní jsem si spestřovala hudbou: www.youtube.com/watch
Komentáře
Přehled komentářů
Zdravím, Fialovy. puntíku, moc děkuju zavšechny tvé pochvalné komentáře. O to, aby byly příběhy alespoň lehounce vtipné, se snažím, a vždy se u toho zapotím, jako bych zdolala kdovíjak vysokou horu :-) Jsem ráda, že se mi to snad i daří...
...
(Fialovy.puntik, 13. 3. 2012 19:05)Tvoje příběhy se mi líbí - vtipný a dobře formulovaný.
:-)
(lekcionen, 17. 3. 2012 20:22)